Montag, 6. Juni 2011

protocol from 5th june/ zápis ze zkoušky 5.6.

Tentokrát jsme byli celou dobu venku a trénovali jsme na schodech, které vedou nahoru na Letnou. Na začátku jsme dělali malou rozcvičku, především pro soustředění na své tělo, na jeho postoj a zkoušeli jsme ve dvojicích krátká cvičení na rozhýbání a aktivizaci určitých částí těla. Důležitý byl především správný postoj a také vědomá práce s centrem jako s důležitou součástí každého pohybu. Poté následovalo praktické cvičení:

///////////////////////////////////////////

This time we spent the whole time outside training on the steps that lead up to Letna. At the beginning we did a short exercise mostly to concentrate on our body, its posing and we did short exercises in pairs to move and activate certain parts of the body. The correct pose was most important as well as conscious work with the center as the important part of every movement. Then practical exercises followed:

//////////////////////////////////////////

-znovu jsme jako skupina zkoušeli zaplnit bez jediného slova předem daný prostor, v jeden moment se všichni rozešli na svá místa a obsadili prostor schodů tak, aby mezi nimi byli ideálně stejné rozestupy. V této formaci jsme měli stát 7 minut a soustředit se především na aktivní bytí – stání na místě, zůstat myšlenkami přítomen. Následně jsme v tomto prostoru a rozestavění vyzkoušeli i další kroky. Jeden ze skupiny (kdokoliv) se v jednu chvíli rozhodl a dal impuls - otočení do jakékoliv jiné pozice a všichni jako skupina učinili to samé. Poté dal znovu někdo impuls - sed/leh na zem a znovu se všichni pohnuli. Cílem bylo, abychom se začali víc cítit jako skupina a na jeden impuls dokázali pohotově zareagovat, vše se však odehrálo mlčky. Nakonec jsme jako skupina také zkoušeli v těchto pozicích šeptat své nacionále (jméno, věk, místo narození), vždy tak, že se každý vybral někoho a tomu svá slova adresoval, ačkoliv se na něj adresát leckdy nedíval. Základem bylo, aby mezi nimi byla určitá vzdálenost (tedy ne, aby šeptal člověku přímo vedle něj) a každý se tak musel snažit šeptat tak, aby mu bylo i na tuto vzdálenost rozumět.

///////////////////////////////////////

-again as a group we speechlessly tried to fill the given space, at one moment everyone took their position and occupied the stairs area so that ideally there were same distances among them. In this formation we stood for about 7 minutes and concentrated mostly on the active being – standing in the place, staying conscious. Then we practised next steps in this space and position. One person in the group (anyone) gave an impuls by turning into another position and everyone as a group did the same. Then another person gave the impuls again – he sat/lay into a different position and again everyone moved. The aim was to get the group feel as a unit and to be able to act promptly on an impuls, although everything was taking place in silence. In the end we as a group tried to whisper our personals (name, age, place of birth) by choosing a person and addressing our words to him although the addressee was not looking at us. The basis was to have a certain distance between these two people (not whispering to the person standing nearest) and everyone had to try to whisper in a way so that the person would understand what he is whispering.

////////////////////////////////////////////

Poměrně těžké bylo začáteční místo kdy vycházela celé skupina, šlo především o to, aby si člověk byl jist kam jde a šel bez váhání. Také pohyby, které jsme dělali v průběhu cvičení na místě (změna postavení, sed, leh), by nás měly něčím překvapit, to znamená - měli bychom se snažit nejednat primárně vědomě, ale nechat tělo reagovat a sledovat co se děje- trochu sama sebe překvapovat, neboť tyto pohyby jsou na pohled daleko zajímavější.

////////////////////////////////////////////

The beginning when whole group was taking their position was rather difficult, the most important thing was for everyone to be sure where to go and move without hesitation. Also movements that we did during the exercise on the spot (changing pose, sitting, lying) should not surprise us which means we should not primarily try to act consciously but let the body react and follow what is happening – surprise a bit oneself, because these movements are more interesting to watch.

//////////////////////////////////////////

Druhou část jsme věnovali šeptání, abychom potom na ulici při performanci dokázali šeptat své příběhy srozumitelně, zároveň úsporně (šetřit dechem) a dynamicky. Důležitá je tu především dynamika, která však musí být zachována i při nízké hlasitosti. Důležité také bylo zachovat stejný rytmus, ve kterém věty říkáme a neustále svou řeč směřovat někomu, adresovat ji a soustředit se aby mi ten druhý rozuměl. Rytmus jsme udržovali pomocí gest (pohybu rukou), která nám pomáhala oddělovat slova.

/////////////////////////////////////////

The second part we devoted to whispering so that during the performance on the street we will be able to whisper our stories comprehensibly and economicly at the same time (saving breath) and dynamically. Dynamism is most important here and needs to be kept even during low volume. Also it was important to keep the same rythm when saying the sentences and to address our speech to someone all the time and to concentrate on the other person´ s understanding the speech. We kept the rythm by gestures (moving hands) that helped us separate words.

////////////////////////////////////////

Jak říká Claudie – snažte se představit si, že překusujeme v ústech slova jako těstoviny

As Claudie says – try to imagine you are biting words in your mouth like pasta

Keine Kommentare:

Kommentar veröffentlichen